Rytí? prof. Dr. med. Siegfried Samuel BASCH (1837, 1905) byl pra?ský rodák. Zabýval se experimentální patologií a pozd?ji ve svém víde?ském ústavu fyziologií a patologií krevního ob?hu.

Roku 1865 byl ?editelem vojenského ?pitálu v Pueblo (Mexiko), jako osobní léka? doprovázel mexického císa?e Maxmiliána HABSBURSKÉHO. Po svém návratu lodí Novara, která p?evá?ela mrtvolu císa?e do Evropy, sepsal zprávu o císa?ov? poprav? a vydal ji v knize nazvané „Erinnerungen an Mexiko" (Leipzig 1868). Byl profesorem experimentální patologie na univerzit? ve Vídni, ?lenem mnoha v?deckých spole?ností, nositelem ?etných vyznamenání a poct.

Do Mariánských Lázní za?al jezdit sezónn? od roku 1869 a p?sobil tam jako láze?ský léka? 35 let (1869-1904). Ordinoval v dom? Windsor. V roce 1884 o?et?oval p?i chrlení krve i spisovatele V. B. T?EBÍZSKÉHO, který zem?el v sousedním dom? STADT MOSKAU. Letní láze?ské sezóny poskytovaly Baschovi dostatek prost?edk? k tomu, aby se mohl po zbytek roku v?novat teoretické práci. Mezi tamními hosty nebyla nouze o hypertoniky a pot?eba objektivního m??ení krevního tlaku byla obzvlá?t? naléhavá. Baschovi p?edch?dci odhadovali tlak pacient? podle pulsu, pop?. pou?ívali tzv. krvavou metodu po p?edchozí punkci tepny; Basch se zabýval metodou nekrvavého m??ení krevního tlaku. Jeho syntéza teorie s praxí byla neoby?ejn? ??astná a p?iná?ela výsledky. Basch svou p?evratnou metodu zprvu ov??oval na pokusných zví?atech a v roce 1880 ji uvedl do klinické praxe. Sestrojil p?ístroj sfygmomanometr zalo?ený na principu stla?ení tepny kapslí s gumovou membránou, p?i?em? se vyhmatávalo vymizení pulsu na periferii. M??ení nebyla sice dokonalá, výsledky v?ak byly reprodukovatelné. Basch provedl u svých pacient? tisíce m??ení. Zprvu tedy bylo nutné vyhmatávat puls, p?ístroj v?ak dále zdokonalil italský léka? RIVA-ROCCI (1896) zavedením gumové man?ety, RECKLINGHAUSEN a dále ruský léka? KOROTKOV odposloucháváním pulsu fonendoskopem s od?ítáním diastolického tlaku.

Basch prokázal, ?e zvý?ený krevní tlak p?iná?í pro nemocného riziko a hrozbu cévních p?íhod. P?ístroj prosadil do klinické praxe. Jeho monografie o arterioskleróze a o vysokém tlaku (1901) se vcelku ji? kryje s dne?ními názory na civiliza?ní choroby.

T?eba?e Basch napsal pouhé dv? publikace o Mariánských Lázních, byl dlouholetým p?edsedou Spolku mariánskoláze?ských léka??. Na jeho památku byly ve Vídni i v Mariánských Lázních (dnes ulice Mlad?jovského) pojmenovány ulice. V roce 1930 byl odhalen Basch?v pomník, jeho? autorem byl drá??anský socha? H. WRBA. Za války bohu?el skon?il ve sb?ru kov?. Teprve v roce 1987 byl pomník z iniciativy doktora K?I?KA obnoven a postaven na p?vodnímísto na Goethov? nám?stí; autorem pomníku je socha? Vít?zslav EIBL. P?ipravil prim. dr. A. Somol.